Dějiny města
Deváté největší město České republiky, Ústí nad Labem, jehož historie sahá až do poloviny 11. století, leží nedaleko německých hranic, asi 100 km severně od Prahy, v překrásném údolí řeky Labe, která zde protéká Českým Středohořím. Na sever od města se nacházejí Krušné hory a Labské pískovce s turisticky vyhledávanou oblastí Česko-Saského Švýcarska. Město je proslulé převážně svým průmyslovým charakterem se zaměřením na chemii a těžbu hnědého uhlí. Jeho historický vývoj je úzce spjat jak s významnou říční cestou, tak i s členitostí krásného okolí.
První písemný doklad o městě Ústí nad Labem pochází z roku 1056 nebo 1057. Jedná se znímku v o zakládací listině kapituly při kostele sv.Štěpána v Litoměřicích. Další významná událost se ve městě Ústí odehrála v roce 1186, kdy se zde uskutečnila svatba mezi dcerou českého knížete Bedřicha Žofií a synem míšeňského markraběte Oty Albrechtem. Postupem doby se Ústí nad Labem během 12. a 13. století stává nejvýznamnějším centrem oblasti. Poprvé je zmíněno Ústí nad Labem jako královské město za panování Václava I. počátkem roku 1249. Tím patří Ústí nad Labem k nejstarším českým královským městům. Ve 13. století je město obehnáno hradbami a vedle staršího kostela sv.Vojtěcha je postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie. Funkci strážního hradu na Labi převzal za panování krále Jana Lucemburského založený hrad Střekov. 
Do života Ústecka zasáhla drastickým způsobem třicetiletá válka. Několikeré pustošení Ústecka procházejícími armádami vyhnalo řadu obyvatel z domovů. Hodně jich hledalo azyl v nedalekém Sasku. K nejvýznamnějším exulantům z Ústecka patří Georg Ritschel, který na počátku čtyřicátých let 17. století spolupracoval s Janem Ámosem Komenským v Gdaňsku. Posléze se usadil v Anglii, kde se stal významným teologem anglikánské církve.
Příkladem dalších katastrof je morová epidemie, která postihla Ústecko v roce 1680. Na paměť jejího ukončení byla vybudována kaple Navštívení Panny Marie na skále nad městem, která od té doby nese jméno Mariánská skála. Kaple byla zbořena v roce 1976. Z barokních památek můžeme dnes v centru města Ústí na Mírovém náměstí vidět kopii sloupu se sochou sv.Antonína Paduánského. Socha zde stála od roku 1708 do začátku šedesátých let 20. století, kdy byl sloup zbořen. Obnoven byl v roce 1996.
V prvních poválečných volbách v roce 1946 v ústeckém okrese zvítězila s velkou převahou komunistická strana, která zde byla u moci až do roku 1990. Komunistický systém ale samozřejmě neumožnil obnovit původní postavení města jako centra svobodného mezinárodního obchodu. Následující desetiletí jsou pro město Ústí nad Labem charakteristická extenzivním rozvojem těžkého průmyslu. Počet obyvatel města dosáhnul jednoho sta tisíc. Způsob života Ústečanů v socialismu popsal v řadě svých děl populární český spisovatel Vladimír Páral.
Dosídlení po válce opuštěných obcí na Ústecku bylo velkým problémem, ve většině z nich se již nepodařilo dosáhnout předválečné úrovně v počtu obyvatel a některé obce na Ústecku tak zcela zanikly. Od šedesátých let se postupně rozvíjela povrchová těžba hnědého uhlí. V jejím důsledku zanikly obce Dělouš, Užín, Varvažov, Tuchomyšl, Vyklice a mnohé další. Jako poslední byla koncem 80. let zbořena obec Hrbovice.
Negativní zkušenost s komunistickou vládou vedla většinu obyvatel Ústecka v roce 1989 k protestům a k aktivitám vedoucím ke změně politického systému. Od voleb v roce 1990 se rozvíjí samospráva obcí a měst Ústecka, obnovují se základní struktury občanské společnosti a rozvíjí se příhraniční spolupráce se Saskem v rámci euroregionu Labe. Jedním z významných kroků k posílení významu města Ústí nad Labem a Ústecka bylo založení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v roce 1991. Symbolem naší současnosti je nový Mariánský most přes řeku Labe, který město Ústí nad Labem dokončilo v roce 1998.
